Přeskočit na hlavní obsah

Tranzice není ideologie, ale příběhy lidí kteří si jí procházejí


Zdravím čtenářstvo,
Poslední dobou je tranzice stále větší téma ve společnosti, stalo se tak, že během probírání tématu manželství pro všechny se ve sněmovně vyjadřovali někteří poslanci i k tématice transgender lidí. Stále více se v této zdlouhavé a pro mnohé z nás vyhrocené a zbytečné diskusi o ideologiích či definicích ztrácí jeden podstatný fakt: Tranzice není žádná ideologie.

Trans lidé jsou lidé, kteří mají skutečné příběhy a řeší velmi často právě problémy s přijetím okolí, s tím, že nemohou sehnat bydlení, s tím, že nemohou sehnat práci s tím, že když se svěří, tak budou mít problémy ve škole či jim v práci neprodlouží smlouvu.

Diskuse o tom, že tranzice je ideologií levice pouvažuji osobně za absurdní, problematika transsexuality i nebinárních lidí je několikanásobně vědecky potvrzená a snaha tuto problematiku dávat na úroveň čistě politicko-sociální je vůči těmto lidem značně netolerantní a dovolím si říct, že i docela hloupé.

Problém je, že podobně jako při problematice duševních nemocí je transsexualita ohromnou senzací především pro média a kdykoliv, něco provede nějaká osoba a zjistí se, že byla náhodou trans dozvíte se to vždy už buď v titulku či v úvodu článku, což pak vede k tomu, že tyto články jsou běžně používány jako argumenty, přestože to, že si člověk prochází změnou pohlaví se kromě na vyšší emoční labilitě v důsledku hormonů nijak neprojeví.

Pokud člověk, který někoho znásilní je trans, neudělal to pro to, že je trans, ale pro to, že je to člověk, který chtěl uspokojit svoje potřeby touto cestou, to že je trans z něj/ní nedělá v tomto případě lepšího ani horšího člověka, každý musí být připraven nést odpovědnost za svoje chování.

Dalším problémem je, že problematika osvěty ohledně této tématiky, osvěta je skvělá věc, ale musí se dělat způsobem, který je vůči trans lidem korektní, například tím, že se místo fiktivních postav, které účinkují ve filmech, budeme snažit dělat osvětu pomocí lidí, kteří tranzicí procházejí. Jen tak můžeme dosáhnout co nejlepší reprezentace trans lidí.

Důležité je přitom zdůrazňovat, že tranzice není jediná věc, co člověka definuje, člověk má zájmy, koníčky a osobnost, a to jsou věci, které člověka definují, nikoliv jakou diagnózu má či co má mezi nohama.

Závěrem bych snad jen dodala, že jsem ráda za každého trans člověka, který se snaží dělat klidnou a rozumnou osvětu pomocí sdílení vlastního příběhu, to je totiž na tom to nejdůležitější.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

Jak jsem se dostala z RIAPSU do Bohnic.

Vážené čtenářstvo
Jak jsem slíbila na své facebookové stránce, popovídáme si o tom, jak jsem se dostala z hospitalizace v krizovém centru RIAPS do Bohnic na akutní oddělení 26. Jak se stalo, že jsem i přes veškerou motivaci a podporu ze strany kamarádů opět skončila v psychiatrické léčebně.
Už jsem se svěřila na svém blogu s tím, že mám hraniční poruchu osobnosti. Nuže v RIAPSU mi tato diagnóza byla dána oficiálně, ona obávána F 63.0 Emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu.
Když jsem toto zmínila minule, objevily se tu názory, že nemohu mít poruchu osobnosti, protože jsem trans, anebo že nemohu být trans a neměla by mi mít povolena tranzice, když mám poruchu osobnosti, toto bych ráda označila za mýtus, protože transsexualita je na rozdíl od hraniční poruchy osobnosti vrozená, zatímco HPO vzniká v období kolem tří let.
Lidé s HPO mají většinou od narození sklony k většímu emočnímu cítění a tudíž jsou na emoce a obecně na prožívání citlivější, tam kde však dochází k problému, je…

Sexuální orientace v tranzici.

Vážené čtenářstvo
Problematika sexuální orientace v tranzici je důležitá, je to totiž sice něco, co vědecky s genderovou identitou vůbec nesouvisí, avšak často bývá předmětem diskuzí a je důležité i pro samotné trans lidi, není tajemstvím, že trans člověk má často dva coming outy, jeden se sexuální orientací a druhý s genderovou. 
V mém konkrétním případě však tento fakt pravdivý nebyl, já jsem vždy byla na holky a byla jsem do některých z nich opravdu hodně platonicky zamilovaná, nikdy jsem nechtěla sex, ale holky se mi vzhledem líbily jako kdybych v tomto hledisku byla úplně normální. Odpor k mužskému těluSamozřejmě nevím, zda můj odpor k mužskému pohlaví byl částečně poháněn šikanou, kterou jsem si prošla hlavně od chlapců a pravděpodobně to tak je, pozoruji to zejména na veřejnosti, kde se snažím mužskému pohlaví vyhýbat, jako bych se intuitivně bála že mi ublíží, protože to tak bylo vždycky. Není pravdou, že bych nedokázala mít vztah s muži. S tímhle mi hodně pomohla Česká pirátská…