Přeskočit na hlavní obsah

Hlas v tranzici


Vážené čtenářstvo,

Dnes bych ráda otevřela další kapitolu, která mi zpočátku přišla v celé tranzici velmi nedůležitá, avšak poté co se všechny mé tělesné změny začaly dít, jsem tomuto tématu začala věnovat čím dál větší pozornost až nyní a to je v tranzici problematika lidského hlasu.

Z počátku to totiž upřímně není, co vás napadne, vždycky řešíte jako první vzhled (alespoň u mne tomu tak bylo). To, jak budete vypadat, vizuální passing, je totiž pro mne osobně důležitější, protože vlastní hlas už jsem si tak nějak zvykla že je hluboký.

Za prvé je potřeba říci že hlas se na hormonech mění pouze klukům, estradiol totiž nezvyšuje hlas, ale testosteron ho snižuje, takže v oblasti hlasu to mají kluci o něco lehčí a jinde to zase mají lehčí holky. Časem jsem však začala rozdíly vnímat asi nejvíce během telefonování, kdy někdy lidé měli i přes představení problém věřit že jsem to skutečně já, přestože mě nikdy v životě neslyšeli, což začalo být velkým problémem, i když já nejsem zrovna člověk co by telefonování měl za své hobby, protože telefonuji jen zřídka a většinou kvůli práci.

A tak jsem se rozhodla s tím začít něco dělat a jen nesedět doma (i když vzhledem k množstvím aktivit by toto obvinění příliš nesedělo) a začala jsem hledat. Nejdříve jsem zkusila Hlasové centrum, ovšem tam mi bylo sděleno, že momentálně nenabírají nové pacienty a že mám zavolat v srpnu, ale ani pak to nešlo, tak jsem to vzdala, v té době jsem však od v té době kamarádky zaslechla o foniatrické klinice VFN, kde mi bylo sděleno, že sice až v dubnu příštího roku, ale že s hlasem rádi budou pracovat.

Já byla spokojená, někam se to bude posouvat a budu moct u komise říci, že s hlasem nějak pracuji, což by byl další důkaz, že jsem 100 procentní a žena a tudíž mám na operaci nárok.
A tak jsem v dubnu začala cvičit, nejprve se začíná pracovat s dechem a to tak, že často stojím u zrcadla a několik minut syčím. prý se později přidá i hlas.

A jak to bude do budoucna ? Čekají mě ještě tak 4 měsíce cvičení a pak hurá na operační sál, kde mi jednak odstraní ohryzek, ale hlavně roztáhnou hlasivky abych měla normální hlas a konečně se stala ženou.

A copak se děje jiného v mém životě :) Inu, momentálně ležím v posteli, naštěstí ne v Bohnicích s bílým náramkem na ruce, ale s nachlazením, čeká mě spousta důležitých událostí a mimo jiné jdu na vyhlášení cen Člověka v tísni Gratias Tibi (Děkuji Tobě), na což byl blog nominován :)

Děkuju vám za podporu a důvěru kterou tento blog od vás stále má, moc si jí vážím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

Jak jsem se dostala z RIAPSU do Bohnic.

Vážené čtenářstvo
Jak jsem slíbila na své facebookové stránce, popovídáme si o tom, jak jsem se dostala z hospitalizace v krizovém centru RIAPS do Bohnic na akutní oddělení 26. Jak se stalo, že jsem i přes veškerou motivaci a podporu ze strany kamarádů opět skončila v psychiatrické léčebně.
Už jsem se svěřila na svém blogu s tím, že mám hraniční poruchu osobnosti. Nuže v RIAPSU mi tato diagnóza byla dána oficiálně, ona obávána F 63.0 Emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu.
Když jsem toto zmínila minule, objevily se tu názory, že nemohu mít poruchu osobnosti, protože jsem trans, anebo že nemohu být trans a neměla by mi mít povolena tranzice, když mám poruchu osobnosti, toto bych ráda označila za mýtus, protože transsexualita je na rozdíl od hraniční poruchy osobnosti vrozená, zatímco HPO vzniká v období kolem tří let.
Lidé s HPO mají většinou od narození sklony k většímu emočnímu cítění a tudíž jsou na emoce a obecně na prožívání citlivější, tam kde však dochází k problému, je…

Sexuální orientace v tranzici.

Vážené čtenářstvo
Problematika sexuální orientace v tranzici je důležitá, je to totiž sice něco, co vědecky s genderovou identitou vůbec nesouvisí, avšak často bývá předmětem diskuzí a je důležité i pro samotné trans lidi, není tajemstvím, že trans člověk má často dva coming outy, jeden se sexuální orientací a druhý s genderovou. 
V mém konkrétním případě však tento fakt pravdivý nebyl, já jsem vždy byla na holky a byla jsem do některých z nich opravdu hodně platonicky zamilovaná, nikdy jsem nechtěla sex, ale holky se mi vzhledem líbily jako kdybych v tomto hledisku byla úplně normální. Odpor k mužskému těluSamozřejmě nevím, zda můj odpor k mužskému pohlaví byl částečně poháněn šikanou, kterou jsem si prošla hlavně od chlapců a pravděpodobně to tak je, pozoruji to zejména na veřejnosti, kde se snažím mužskému pohlaví vyhýbat, jako bych se intuitivně bála že mi ublíží, protože to tak bylo vždycky. Není pravdou, že bych nedokázala mít vztah s muži. S tímhle mi hodně pomohla Česká pirátská…