Hlas v tranzici


Vážené čtenářstvo,

Dnes bych ráda otevřela další kapitolu, která mi zpočátku přišla v celé tranzici velmi nedůležitá, avšak poté co se všechny mé tělesné změny začaly dít, jsem tomuto tématu začala věnovat čím dál větší pozornost až nyní a to je v tranzici problematika lidského hlasu.

Z počátku to totiž upřímně není, co vás napadne, vždycky řešíte jako první vzhled (alespoň u mne tomu tak bylo). To, jak budete vypadat, vizuální passing, je totiž pro mne osobně důležitější, protože vlastní hlas už jsem si tak nějak zvykla že je hluboký.

Za prvé je potřeba říci že hlas se na hormonech mění pouze klukům, estradiol totiž nezvyšuje hlas, ale testosteron ho snižuje, takže v oblasti hlasu to mají kluci o něco lehčí a jinde to zase mají lehčí holky. Časem jsem však začala rozdíly vnímat asi nejvíce během telefonování, kdy někdy lidé měli i přes představení problém věřit že jsem to skutečně já, přestože mě nikdy v životě neslyšeli, což začalo být velkým problémem, i když já nejsem zrovna člověk co by telefonování měl za své hobby, protože telefonuji jen zřídka a většinou kvůli práci.

A tak jsem se rozhodla s tím začít něco dělat a jen nesedět doma (i když vzhledem k množstvím aktivit by toto obvinění příliš nesedělo) a začala jsem hledat. Nejdříve jsem zkusila Hlasové centrum, ovšem tam mi bylo sděleno, že momentálně nenabírají nové pacienty a že mám zavolat v srpnu, ale ani pak to nešlo, tak jsem to vzdala, v té době jsem však od v té době kamarádky zaslechla o foniatrické klinice VFN, kde mi bylo sděleno, že sice až v dubnu příštího roku, ale že s hlasem rádi budou pracovat.

Já byla spokojená, někam se to bude posouvat a budu moct u komise říci, že s hlasem nějak pracuji, což by byl další důkaz, že jsem 100 procentní a žena a tudíž mám na operaci nárok.
A tak jsem v dubnu začala cvičit, nejprve se začíná pracovat s dechem a to tak, že často stojím u zrcadla a několik minut syčím. prý se později přidá i hlas.

A jak to bude do budoucna ? Čekají mě ještě tak 4 měsíce cvičení a pak hurá na operační sál, kde mi jednak odstraní ohryzek, ale hlavně roztáhnou hlasivky abych měla normální hlas a konečně se stala ženou.

A copak se děje jiného v mém životě :) Inu, momentálně ležím v posteli, naštěstí ne v Bohnicích s bílým náramkem na ruce, ale s nachlazením, čeká mě spousta důležitých událostí a mimo jiné jdu na vyhlášení cen Člověka v tísni Gratias Tibi (Děkuji Tobě), na což byl blog nominován :)

Děkuju vám za podporu a důvěru kterou tento blog od vás stále má, moc si jí vážím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Pokus o operaci první a snad poslední nevydařený.

Před operací aneb co byste měli vědět