Přeskočit na hlavní obsah

Proč by děti od 15 let měly mít možnost rozhodnout o změně pohlaví?

Vážené čtenářstvo
Jak jste možná zaznamenali, poslední dobou jsem měla mnoho mediálních výstupů v různých celostátních médiích, jednou z oněch výstupů byl i pořad Střepiny na TV Nova, reportáž mimo jiné, kromě otázky hrazení operací z veřejného zdravotního pojištění, která je poměrně jednoznačná, tak zde byla nastolena otázka, zda by děti od 15 let mohly rozhodnout o změně pohlaví bez rodičů.

Nechci, aby se mé dítě změnilo


Relativně značné množství rodičů si z dětí dělá jejich lepší vizi jejich sama, chtějí například aby jejich děti byly lepší než v oni v tom, co jim nešlo a aby dělaly sporty, které oni sami dělat nemohly, a to se bohužel dost často týká i pohlaví, rodiče se neradi vzdávají toho pocitu, že jejich dítě je holka/kluk a u některých z nich tento pocit zůstane i po celém procesu tranzice. A někteří rodiče nezletilých dětí dokonce v procesu tranzice aktivně brání a blokuje všechny možné změny jak úřední, tak lékařské, v 15 letech je přitom dítě již dostatečně dospělé, aby bylo trestně odpovědné, a tudíž má dostatečné mentální kapacity, aby si dokázalo s psychologem či sexuologem vyjednat, zda je změna pohlaví skutečně řešení, děti nejsou majetkem rodičů, a tudíž je úloha zákonného zástupce tady docela zbytečná.

V 15 člověk dost často už ví

Hodně lidí a zejména v této oblasti neznalá část populace zastává názor že v 15 jsou lidé příliš mladí, aby o tomhle rozhodovali, za prvé nikdy nebudou rozhodovat sami a vždy toto budou konzultovat s odborníkem, a tudíž je tím risk neuváženého rozhodnutí minimalizován. V této oblasti považuji za špatné zejména názory, že dokud děti živí rodiče mají právo rozhodovat za ně, což však platí pouze pokud jednají v jejich nejlepším zájmu a bránění cestě k sebeidentifikaci tak tomu rozhodně není.

A jak se daří tobě, Jiřko ?


Mně se poslední dny a týdny daří dost dobře, konečně jsem dořešila pár problémů v životní situaci, a tudíž mohu poměrně říct, že jsem šťastná, ano, občas mě vytočí lidi ve škole nebo nějací trollové, ale jde to. Zejména ve škole se mi však vyplatilo udržovat si od ostatních odstup, ono je těžké fungovat jako velmi aktivní středoškolačka mezi lidmi pro které je dělání něčeho navíc podivné a cizí a zadarmo? To už vůbec ne.

Tak si tak proplouvám životem a snažím se jen tak existovat a i když by mě spousta lidí ráda viděla slabou, jsem teď momentálně nejsilnější, což je dobře. 

Georgia Hejduk
Autorka Blogu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

1 Rok v Tranzici ( co se změnilo, jaké jsou výzvy, co mě čeká)

Nazdar Čtenářstvo
A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy.
Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla.
Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans lidí.
Psychiatrie …

Tranzice na veřejnosti

Vážené čtenářstvo.
Tak máme po Prague Pride a zatímco Praha se pomalu vrací do normálního neduhového a neteplého režimu, my si užíváme zbytek končících prázdnin.
Mezi nejsilnější zážitky z Prague Pride bylo určitě setkání s lidmi, které jsem neznala jménem, ale kteří četli můj blog.
To mi připomnělo téma, které jsem už dlouho na blogu chtěla rozvést. Téma Tranzice na veřejnosti.
Proč to dělám(e)
Každý má svoje důvody, někdo má prostě talent dělat audiovizuální či psaný obsah, další si třeba libují ve slávě, kterou jim tato činnost vynese. Někteří, a dovolím si říct mnoho z nás, chtějí prostě jen přinést svůj pohled na tranzici a usnadnit tak široké veřejnosti přístup k trans lidem.
Já osobně jsem si blog založila, abych pomohla šířit trans osvětu a zaznamenala svůj pohled na celý proces. Hlavním posláním blogu je vytvořit příběh, který by ostatním trans lidem dodal odvahu  jít a pokračovat po jejich cestě.
Myslím si, že kvalitní trans obsah v Česku je, ale je ho opravdu zoufale málo. Navíc s…