Přeskočit na hlavní obsah

Jak se ze mě stala dospělá Georgia



Ahoj čtenáři a čtenářky.

Systém tranzice je zdlouhavý a komplikovaný, proto bychom měli slavit každičký krůček, který nám pomáhá. Nyní vám popíšu jednu z dílčích cest za jménem, s nímž občanku sice ještě nemám, ale již je ve výrobně a většinu dokladů mám již změněnou.

Většina lidí, co mě znají, ví, že si nechávám říkat Jiřka, takže se mě spousta z nich ptá ... Proč Georgia?

Především jsem nikdy neměla ráda své staré jméno, ale o trochu víc se mi líbila jeho anglická verze a vzhledem k tomu, že na žádné matrice by mi Jiřku nikdy neschválili, Georgia byla jasnou, krásnou a přijatelnou volbou... Zároveň jsem nechtěla koncovku -ů ani -ová takže Georgia Hejduk bude nejspíš i moje finální jméno (pokud to nepodělám, jinak budu Georgia Hejduková ).... Takže jsem si shromáždila důkazy, že Georgia je i mužské jméno a hurá k soudnímu znalci... nebo spíše znalkyni.

Jana Valdrová byla rychlá a stručná, a tak mi už za pár dní ve schránce ležel znalecký posudek a já už jen čekala na moji sexuoložku a papír pro matriku. To přišlo hned na další schůzce a já hned následující pondělí běžela na matriku s oběma rodiči. Kupodivu jsme půlhodinu čekali a byli hotoví za 10 minut. Paní byla naprosto profesionální a neměla problém. Za týden jsme tam byli zas a opět stejný přístup, dokonce mě upozornila, že si budu muset požádat, abych neměla -ová. Opravdu skvělý přístup...

A začala obíhačka... Nová občanka, zdravotní pojišťovna, banka, všechny internetová fóra, lítačka... však to znáte... většinou bez problému a poměrně jednoduše. Někde na změnu ještě stále čekám, ale to je ta již dlouhá štreka veškerého ověřování. Mám ovšem radost, jak to všechno ubíhá.

A k těm změnám... Dnes (v době psaní blogu zítra) je mi 18, jsem dospělá. A už jsem Georgia. Opravdu jsem ráda za to, jak to ubíhá. A přesto, že si svoji dospělost budu užívat jen do nastoupení na léčbu, jsem za to všechno ráda.

Tak ať se vám všem daří a všechno jde.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

Jak jsem se dostala z RIAPSU do Bohnic.

Vážené čtenářstvo
Jak jsem slíbila na své facebookové stránce, popovídáme si o tom, jak jsem se dostala z hospitalizace v krizovém centru RIAPS do Bohnic na akutní oddělení 26. Jak se stalo, že jsem i přes veškerou motivaci a podporu ze strany kamarádů opět skončila v psychiatrické léčebně.
Už jsem se svěřila na svém blogu s tím, že mám hraniční poruchu osobnosti. Nuže v RIAPSU mi tato diagnóza byla dána oficiálně, ona obávána F 63.0 Emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu.
Když jsem toto zmínila minule, objevily se tu názory, že nemohu mít poruchu osobnosti, protože jsem trans, anebo že nemohu být trans a neměla by mi mít povolena tranzice, když mám poruchu osobnosti, toto bych ráda označila za mýtus, protože transsexualita je na rozdíl od hraniční poruchy osobnosti vrozená, zatímco HPO vzniká v období kolem tří let.
Lidé s HPO mají většinou od narození sklony k většímu emočnímu cítění a tudíž jsou na emoce a obecně na prožívání citlivější, tam kde však dochází k problému, je…

Ve škole

Vážené čtenářstvo
Máme po volbách a já si mohu konečně vydechnout, kampaň je u konce a já mám konečně čas na všechny svoje relaxační aktivity, není velkým tajemstvím, že mě to všechno velmi vyčerpalo, ale vlastně jsem na sebe hrozně hrdá. Skutečně jsem totiž v životě uklidila natolik, že nemám žádné pochybnosti. Dosáhla jsem toho díky tvrdé práci a podpory mých kamarádů, Díky.
Incident, který se stal ve škole, mě vlastně hrozně posílil, protože to jednak natvrdo potvrdilo, že lidé ze školní administrativy sice někdy jednají zbrkle a dělají chyby, ale jsou rozumní a mají zkušenosti, které jsou nedocenitelné. A i přes to, že moje situace je poněkud specifická, tak řešení je velmi profesionální a uspokojivé.

Pro ty, co nečtou můj facebook zopakuji: Byla jsem vyhozena z dívčí šatny, následně jsem o té situaci jednala a došlo k dohodě. Do toho všeho jsem se z toho ve škole zhroutila a utekla jsem s vědomím vyučujících domů se slzami v očích.
Druhou pozitivní rovinou ze školy je to, že j…