Přeskočit na hlavní obsah

Člověk míní, Život mění

Zdravím moje čtenáře.

Život lidí jako já snad nikdy nebyl extra jednoduchý. Prostě pokaždé, když si trošku užíváte, tak přijde pád dolů. Člověk má pak někdy chuť v těch skvělých momentech čas zastavit, prostě zmáčknout to kouzelné tlačítko "pause".

Měla jsem v minulých týdnech pár takových momentů. Asi největší byl, když jsem byla naposledy s mojí přítelkyní v jedné místnosti. Cítit doteky její ruky a vůbec slyšet její hlas... V tu chvíli je člověk nejenom šťastný, ale hlavně zapomíná na všechny problémy ... prostě zapomíná, že mu k dokonalosti svého vlastního těla něco chybí a něco přebývá.

Dále jsem konečně opustila svojí bývalou školu (kterou z hlouby duše nenávidím) a půjdu to zkusit jinam, na jinou střední, kde to snad bude lepší. Ředitelka působila dobře, tak to, doufejme, tentokrát vyjde.

Je samozřejmě otázka, co bude dál... Já už si z principu nechci moc dělat dlouhodobé plány, protože naposledy, když jsem tyto plány dělala, tak to šlo všechno jiným směrem. Žiju v situaci, kdy se přání, aby už bylo konečně všechno v pořádku, zdá být tak nedosažitelným a přitom tak jednoduchým. Jako malá jsem si přála být pilotem ... ale s mým ADHD bych sotva někdy udělala řidičák.

Život s poruchou osobnosti je hold horská dráha, ale to byl můj život vlastně vždycky, takže žádná novinka. jJen je to občas opravdu moc a člověk chce od toho všeho utéct, ale rychle zjistí, že útěk situaci akorát zhorší.

Inu, čeká mě mnoho důležitých dnů a já si odpočinek nemůžu dovolit.
Držte se!


Komentáře

  1. Proč si myslíš, že máš poruchu osobnosti?
    Ono do poruchy osobnosti jde zařadit dosti lidí, je to taková nálepka pro všechny

    Navíc při diagnostice tohoto může vše zkreslovat genderová dysforie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poruchu osobnosti mám diagnostikovanou .. Nehledě na to že mi sedí většina symptomů.... Gendrová dysforie v tomto případě nic nezkresluje

      Vymazat
    2. no to nic neznamená, že poruchu osobnosti máš diagnostikovanou, navíc na to má dost psychologů jiný názor...

      a zkresluje dost - věděl psycholog, co ti ji dával o genderové dysforii a nebo ne?

      Vymazat
    3. no a samozřejmě - ona genderová dysforie má dosti symptomů poruchy osobností, ale to neznamená, že je to porucha osobnosti, to může být jen projev genderové dysforie.

      Vymazat
    4. Ano věděl a Genderová dysforie opravdu není porucha osobnosti poruchu osobnosti může mít člověk i s Transsexualitou či Gendrovou Dysforií a naopak Transgender člověk může být naprosto jinak psychicky zdravý

      Vymazat
    5. no popravdě, transsexualita je zařazena zatím mezi poruchy osobnosti - F64, poruchy osobnosti jsou F60 - F69.

      No stále pokud to nebyl dobrej psycholog, tak nemohl rozeznat rozdíl, kdy se tváří něco co je projevem genderové dysforie jako něco od ostatních poruch osobnosti.

      Vymazat
    6. Maličko vás popravím 60 - 69 jsou poruchy chování a osobnosti nikoliv jen poruchy osobnosti ty jsou jen 60 - 61 (případně 63) Genderová dysforie je přeci jen trošku jiná od poruch osobnosti. S Transsexualitou se člověk narodí, vznik poruch osobnosti většinou provází nějaké trauma či týrání (šikana atd) a je epizodická narozdíl od Gendrové Dsyforie ... a jde léčit (což se u GID říct nedá) je pravda že určité procento lidí s Transsexualitou má i BPD či jiné poruchy osobnosti ale zdaleka to nejsou všeci navíc u mě se projevují i symptomy které rozhodně s GID nesouvisí další informace naleznete zde : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4301205/

      Vymazat
  2. Jsi boží. Veliká bojovnice ❤

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

Jak jsem se dostala z RIAPSU do Bohnic.

Vážené čtenářstvo
Jak jsem slíbila na své facebookové stránce, popovídáme si o tom, jak jsem se dostala z hospitalizace v krizovém centru RIAPS do Bohnic na akutní oddělení 26. Jak se stalo, že jsem i přes veškerou motivaci a podporu ze strany kamarádů opět skončila v psychiatrické léčebně.
Už jsem se svěřila na svém blogu s tím, že mám hraniční poruchu osobnosti. Nuže v RIAPSU mi tato diagnóza byla dána oficiálně, ona obávána F 63.0 Emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu.
Když jsem toto zmínila minule, objevily se tu názory, že nemohu mít poruchu osobnosti, protože jsem trans, anebo že nemohu být trans a neměla by mi mít povolena tranzice, když mám poruchu osobnosti, toto bych ráda označila za mýtus, protože transsexualita je na rozdíl od hraniční poruchy osobnosti vrozená, zatímco HPO vzniká v období kolem tří let.
Lidé s HPO mají většinou od narození sklony k většímu emočnímu cítění a tudíž jsou na emoce a obecně na prožívání citlivější, tam kde však dochází k problému, je…

Sexuální orientace v tranzici.

Vážené čtenářstvo
Problematika sexuální orientace v tranzici je důležitá, je to totiž sice něco, co vědecky s genderovou identitou vůbec nesouvisí, avšak často bývá předmětem diskuzí a je důležité i pro samotné trans lidi, není tajemstvím, že trans člověk má často dva coming outy, jeden se sexuální orientací a druhý s genderovou. 
V mém konkrétním případě však tento fakt pravdivý nebyl, já jsem vždy byla na holky a byla jsem do některých z nich opravdu hodně platonicky zamilovaná, nikdy jsem nechtěla sex, ale holky se mi vzhledem líbily jako kdybych v tomto hledisku byla úplně normální. Odpor k mužskému těluSamozřejmě nevím, zda můj odpor k mužskému pohlaví byl částečně poháněn šikanou, kterou jsem si prošla hlavně od chlapců a pravděpodobně to tak je, pozoruji to zejména na veřejnosti, kde se snažím mužskému pohlaví vyhýbat, jako bych se intuitivně bála že mi ublíží, protože to tak bylo vždycky. Není pravdou, že bych nedokázala mít vztah s muži. S tímhle mi hodně pomohla Česká pirátská…